Tak už vím, kde jsem to četl o "spirálové" anténě, tady :-)
Přikládám jednu starší reklamu.
Třeba to nikoho nezajímá, ale beztak si odpovím sám. Nedalo mi to a našel jsem tu spirálu. K mému překvapení je to skutečně ocelový, nikoliv bronzový drát o průměru 1,5 mm. Rezivý, ale protože byl celou dobu v půdním suchu, neutrpěl. Spirála je vinuta na průměru 25 mm a má cca 150 záv. Lehce spočítáme, že celková délka drátu je asi 11,8 m. Reálný odpor spirály je asi 1 ohm (měřením), železo je železo.
Připojil jsem asi 5 m Cu lanka jako svod (původní svod se nedochoval) a neprodleně jsem spirálu vyvěsil mezi krovy ve své půdní laboratoři. Spirála měří svinuta asi 40 cm a dá se natáhnout asi do 1,5 m. Vyladění LC článkem v pásmu 7 MHz bylo víc než snadné, dílem několika sekund se blížil PSV 1:1. Chvíli jsem ladil a objevil se známý Willy LY2PX (já PXJ hi). Dal mi RST 559 a vše přečetl. Podmínky byly nevalné s úniky, můj výkon 5 W.
Tak si říkám, k čemu tahat dlouhé měděné dráty, když to jde se Slinky. Stlačená anténa, nenáročná na místo, funguje. A když vysílá, samozřejmě i přijímá. Škoda každého nepokusu. Antenní pružiny nejsou žádné kraviny.
Když jsem přečetl v letošním letním Magazínu článek na toto téma, nemohl jsem nevzpomenout, co se mi ještě všechno válí na půdě. V šedesátých letech se k tehdy ještě sériově vyráběným elektronkovým přijímačům Junior (myslím Tesla Kolín), dodávala spirálová anténa. Ta jednoznačně připomíná Slinky, ale myslím je z bronzového drátu, janak by se nedožila dnešních dnů. Nápad to byl zřejmý a praktický. Taková anténa se dala natáhnout třeba ve vrchní části okna nebo jinde v místnosti, jakési provisorium, nicméně asi lepší (v celkové délce) než kus obyčejného drátu. Nová inspirace mi nedá, abych už historickou spirálu, opatřenou na koncích závěsy s porcelánovými izolátory (klasika) nezkusit vyladit. Spojení na takovou anténu bude nepochybně zážitek. Věřím, že spolu se mnou hoříte nedočkavostí, až oznámím, kam jsem se na rozvinutou metrovou spirálu dovolal, resp. co jsem slyšel.
Když jsem přečetl v letošním letním Magazínu článek na toto téma, nemohl jsem nevzpomenout, co se mi ještě všechno válí na půdě. V šedesátých letech se k tehdy ještě sériově vyráběným elektronkovým přijímačům Junior (myslím Tesla Kolín), dodávala spirálová anténa. Ta jednoznačně připomíná Slinky, ale myslím je z bronzového drátu, janak by se nedožila dnešních dnů. Nápad to byl zřejmý a praktický. Taková anténa se dala natáhnout třeba ve vrchní části okna nebo jinde v místnosti, jakési provisorium, nicméně asi lepší (v celkové délce) než kus obyčejného drátu. Nová inspirace mi nedá, abych už historickou spirálu, opatřenou na koncích závěsy s porcelánovými izolátory (klasika) nezkusit vyladit. Spojení na takovou anténu bude nepochybně zážitek. Věřím, že spolu se mnou hoříte nedočkavostí, až oznámím, kam jsem se na rozvinutou metrovou spirálu dovolal, resp. co jsem slyšel.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015