Podruhé budu článkem na blogu trochu šťourat klackem do vosího hnízda. Bude se týkat zájmu a nezájmu veřejnosti o rozhlas DAB. Částečně mě k tomu vyprovokoval článek z letního speciálu našeho klubového časopisu Radio, následující úvahy se mi ale honí hlavou už delší dobu.
Určitě je pravda, že rozhlas DAB+ se nevyužívá tak, jak by si možná zasloužil. Je porovnávaný s DVBT, televizní digitalizace ovšem byla něco jiného. Především byla vynucená, protože provoz analogové a digitální sítě se vzájemně vylučoval. Přinesla i běžnému divákovi zásadní bonus navíc - rozšíření počtu programů. Přinesla ale i několik zásadních nevýhod a problémů. O nich se moc nemluví a myslím že při rozhlasové digitalizaci je nutné se jich vyvarovat, jinak dojde ke spolehlivému znechucení laické veřejnosti a nezájem o digitální rozhlas se ještě prohloubí.
Především je nutné říci na rovinu, že stávající systém VKV FM rozhlasu drtivé většině rozhlasových posluchačů vyhovuje a nemají žádný důvod a žádnou potřebu přecházet na cokoliv jiného. A ti, kterým z nějakého důvodu nevyhovoval, už na jiných platformách jsou. DAB rozhlas tak do značné míry míří do prázdna. Pokud se k tomu přidají (často zbytečné) problémy, které s dosavadním analogovým rádiem posluchač nemá, je osud digitálního rádia nejistý a možná ho čeká stejný konec, jako mnoho jiných projektů spojených se spotřební elektronikou, které zanikly pro nezájem veřejnosti.
Tím prvním je zvuková kvalita DAB+. Samotná čistě technická kvalita zvuku přeneseného tímto systémem je na dlouhou a značně subjektivní polemiku. Můj názor je, že přes všechna tvrzení o "pokročilých komprimačních technologiích" je vše pod nějakých 80kbps špatně a výsledek je horší než FM. To sice většině posluchačů vůbec nemusí vadit, zvlášť když se jedná o běžný poslech. V každém případě ale snahy o stlačení datového toku na minimum považuji za nešťastné, protože spolehlivě odradí tu část zájemců, kteří požadují kvalitní zvuk. Přínosem naopak může být absence nejrůznějších analogových šumů a zkreslení, které znepříjemňují poslech FM rozhlasu za zhoršených podmínek a pro běžného posluchače může přechod na DAB znamenat velké zlepšení. Potom je zde ale ještě druhá stránka a to je kvalita samotné reprodukce. Opakuje se stejná chyba, jaká se udělala s televizí. Poměrně velké skříně klasických televizorů se skleněnou obrazovkou, kam nebyl problém umístit i přiměřeně kvalitní a velký reproduktor, byly nahrazeny plochými LCD televizory s miniaturními reproduktorky. Výsledek je otřesný, většina dnešních televizorů má sice "ultraHD obraz", ale zvuk vřeští z miniaturních reproduktorků, které basy nezahrají už z fyzikálního principu a výšky také nehrají, protože vyzařují kamsi dolů. Výsledkem je neposlouchatelný zvuk s přebytkem vyšších středů, který je (nejen) především pro starší osoby problematický. Zpravidla to komentují slovy "vůbec nerozumím co tam říkají, jen mě to řeže do uší" a nostalgicky vzpomínají na starou tesláckou Colorku. Aby senioři a lidé s horším nebo slabším sluchem vůbec něco slyšeli, nastaví si přehnanou hlasitost, která způsobí zkreslení od přetížených reproduktorů a rezonance plastové skříňky, tím vše ještě zhorší a vyžene od vřeštící televize zbytek rodiny. Stejná chyba se opakuje i u DAB rádií - většina z nich jsou přenosné miniatury se subtilními plastikovými skříňkami, maličkým reproduktorem a z principu nekvalitní reprodukcí. Většinou mají přípojku pro sluchátka, ale ne pro vnější reproduktor, který by tento problém mohl vyřešit. Bohužel doby, kdy běžnou výbavou většiny televizorů i stolních rozhlasových přijímačů byl i DIN konektor pro vnější reproduktor jsou asi dávno pryč. Přitom o kolik by takové rádio prodražil? U jedno euro?
Druhým problémem je digitální signál samotný. Už s digitální televizí se razil názor, zmíněný i v článku, že digitální modulace je jakýsi zázrak a že místo silného analogového vysílače stačí desetkrát slabší digitální vysílač. No chtěl bych vidět toho vola, co tuhle tezi vymyslel. Realita je bohužel jiná a s příchodem digitální televize se alespoň v našem podorlickém regionu dostupnost pozemní televize snížila kamsi na úroveň rozvojových afrických zemí. Souvisí to i s rušením od kmitočtově blízkých komunikačních technologií a vypnutím vysílače základní sítě na Litickém Chlumu nad Vamberkem. Zkuste si představit, že by v Praze zrušili žižkovský vysílač a Praha byla odkázaná na Cukrák a Votice. Myslím že by třetina Prahy byla bez televize a to by bylo řevu. Na venkově na to ovšem kálí pes - prostě jsme to takhle vyprojektovali a když tak si kupte satelit a hotovo.
S digitálním rádiem se bohužel situace opakuje. I když z Černé hory vysílá definitivní multiplex s 10kW, příjem DAB v terénu je možný zpravidla jen na kopcích, nebo v rozsáhlejších rovinách, kde je přímý výhled na vysílač. V kopcovitém terénu je DAB prakticky nepoužitelné. Pokud například můžu porovnat poslech veřejnoprávního MUXu DAB ze zmíněné Černé hory s analogovým vysílačem ČRo na přenosný přijímač Lingo, DAB bohužel spíš prohrává a pokrytí 10kW digitálním multiplexem v nejlepším případě zhruba odpovídá 10kW FM vysílači, často je spíš o něco horší. Celé je to umocněné rozdílem ve vlnové délce - výrazně kratší vlna ze 70km vzdáleného vysílače na DAB se šíří více přímočaře a v kopcovitém terénu je příjem výrazně horší než na FM. Pokud se k tomu přidá i velké množství regionálních vysílačů VKV FM na spoustě míst mimo velká vysílací střediska, DAB v takovém případě nemá šanci. Rádio, které hraje pouze na kopci a v údolí jen "sem tam žbleptne" nikdo normální poslouchat prostě nebude. Zvlášť když na těch kopcích je dobrý signál pro trávu, obilí, smrky, srnky a zajíce, ale lidé bydlí a pohybují se většinou v těch údolích...... Alespoň částečným řešením je konektor pro venkovní anténu. Ovšem opět přichází otázka - kolik DAB rádií ho má? Naprosté minimum. Navíc je to ale řešení pouze pro pevné přijímače, pro přenosné nebo autorádia vám nepomůže nic. Definitivní řešení je pouze jediné - instalace DAB vysílače na Litický Chlum. Ovšem vzhledem k tomu, že zde byl už asi definitivně zrušen vysílač základní sítě i pro DVBT, nedělám si o této možnosti žádné iluze.
A potom je zde ještě třetí problém. Tím je komplikovanost a složitost ovládání DAB rádia. Technickým nadšencům to možná přijde směšné, ale pro běžného uživatele se jedná o zásadní problém. Je to opět podobné jako u televize - zatímco klasickou analogovou televizi si naladil téměř každý svépomocí, s překombinovanými menu digitálních televizí a satelitů má mnoho uživatelů problém a neobejdou se bez pomoci někoho znalého. A zatímco takové obyčejné rádio má ve své nejjednodušší podobě jen dva knoflíky - levým se to zapíná a nastaví hlasitost, pravým se nakroutí stanice, hotovo - s digitálním rádiem je to podstatně složitější a sám jsem se už setkal s případem, kdy si dotyčný koupil DAB přijímač a poté ho vrátil nikoli proto že by nehrál, ale proto že se prostě nedokázal sžít se složitým ovládáním.
Řešení? Jednoduché. Udělejte DAB rádio, které bude mít opět ty dva knoflíky a ovládání co nejpodobnější klasickému analogu. Levým se nastaví hlasitost a stisknutím se rádio zapne a vypne. Pravým se budou přepínat / přelaďovat stanice, krátkým stiskem se přepne DAB a FM pásmo, a dlouhým stiskem se přeladí. A to potom lehce pochopí i vaše babička. Luxusní variantu s předvolbami by šlo udělat po vzoru autorádií - otáčením pravého knoflíku nalaď stanici, dlouhým stiskem tlačítka předvolby ji uložíš, krátkým stiskem vyvoláš. Nic víc normální posluchač nepotřebuje. Dvojí - trojí funkce pro jedno tlačítko a komplikovaná menu s bambilionem položek jej spíš odradí než nadchne.
A posledním faktorem je samozřejmě cena. Pokud je možné koupit za pár stokorun FM rádio které prakticky vše výše uvedené splní, DAB rádio za několik tisíc, které uživateli na druhou stranu nepřinese žádnou zásadní výhodu a bude pro něj znamenat spíš problémy, nemá šanci na komerční úspěch.
Abych to nějak shrnul. Pokud má do budoucna digitální rozhlas uspět, musí se změnit. Především bude nutný dostatečný počet vysílačů, aby pokrytí DAB bylo srovnatelné s FM. A musí být výrazně lepší než u digitální televize, protože televizi sledujeme doma v pevném stanovišti a mnohé problémy tak vyřeší kvalitní anténa s případnými filtry. Ale DAB musí hrát na prut všude, protože rádio se poslouchá i v autě nebo na přenosných přijímačích. Lovení signálu je pro nás, rádiové nadšence, ale běžný posluchač vyžaduje, aby byl spolehlivý a bezproblémový signál na 99% území, kde se pohybuje. A dále se musí rozšířit i nabídka DAB přijímačů. Větší přenosné i stolní přijímače s nízkou cenou, jednoduchým ovládáním a přiměřeně kvalitním zvukem na trhu určitě chybí.
Centrální adresa klubu, sídlo klubu:
Československý DX klub
Lorencova 5424, CZ-760 01 Zlín
E-mail: mail(at)dx.cz
Kontaktní adresa pro Slovenskou republiku
Ing. Jaroslav Lajda (předseda klubu a zástupce Slovenské republiky)
Bôrická cesta 49, SK-010 01 Žilina
E-mail: slovensko(at)dx.cz
(c) Československý DX klub 2015